Historie rybníkářství

Záznamy o rybníkářství v čekých zemích pochází již z 11. a 12 století . Rybníky patřily tehdy kláštěrům a sloužily k chovu kaprů, který byl tehdy postním jídlem. Kaprům se u nás dařilo tak, že  postupně počtem rybníků a produkcí kaprů získalo české rybníkářství první místo v Evropě. Původem byl kapr vyšlechtěn z kapra dunajského původu a jihočeské rybníkářství usilovalo o jeho  nejvyšší kvalitu. Pokládal se za nejchutnější rybu a dávali mu přednost před pstruhy a lososy.

Většina feudálů měla na svých panstvích již ve 13. století běžně rybníky. Nejvíce jich přibývalo ve 14. století i za doby Karla IV. se zdokonalovala stavební technika. Karel IV. dokonce nařizoval městům stavět rybníky a chovat ryby, aby bylo dost pro obživu obyvatel.  V té době vznikly rybníky jako Dvořiště, Velký rybník, Holná nebo Máchovo jezero u Doks. Rybníkářům chvíli  trvalo než se naučili chovat kapry třístupňovou metodou (rybník plůdkový, výtažník k chovu násady a rybníky s dopělými rybami). K největšímu rozmachu rybníkářství došlo po husitských válkách, hlavně koncem 15. století a celé 16. století.

Na Třeboňsku využívali příznivých podmínek pro stavbu rybníků mocní Rožumberkové. Vynikajícím odborníkem a praktikem byl v té době  Štěpánek Netolický, který vypracoval návrh rybniční soustavy na třeboňské pláni. Její osou se stala 45 km dlouhá Zlatá stoka, která odebírá ještě dnes vodu z  Lužnice nad Třeboní, pak protéká po levém břehu Lužnice a u Veselí nad Lužnicí se do ní vrací. Zlatá stoka zlepšila zásobování vodou  některých rybníků a umožnila Štěpánkovi Netolickému zřídit rybníky další (Opatovický, Horusický, Kaňon). Stavěl mělké teplé rybníky, ve kterých se kaprům dařilo. Na třeboňském panství  zanechal 9 velkých 37 menších rybníků.

Dalším významným stavitelem rybníků ve službách Rožumberků byl Jakub Křčín z Jelčan a Sedlčan. Snažil se o zvýšení výnosu rožmberského hospodářství. Kromě rybníků stavěl i ovčíny, pivovary … Zasloužil se o další rozšíření jihočeské rybniční soustavy hlavně na Třeboňsku. Jeho životním dílem se stal rybník Rožumberk a byl asi posledním rybníkem vybudovaným u nás.

V době největší slávy našeho rybníkářství bylo na našem území 70 tisíc rybníků. Kapři se dováželi hlavně do německých zemí, do Linze, Norimberku, Drážďan …

Koncem 18. století a začátkem 19. století došlo ke změnám v tehdejším zemědělství , kdy se stala základem rostlinná výroba. Nastalo velké rušení rybníků. Během 50-ti let  byla v Čechách zrušena více jak polovina rybniční plochy.  Z existující rybničních soustav se zachovala soustava jihočeská, Byla to oblast málo úrodných a zamokřených půd, o kterou nebyl zájem. V ostatních oblastech u nás  zůstaly z rybničních soustav pouhá torza. V druhé polovině 19 století naše rybníkářství u nás hospodařilo již s méně než polovinou tehdejší plochy. Hlavně na Třeboňsku se snažili racionálně využít rybníků, které jim zbyli. Na třeboňském panství se zasloužil o obnovu některých rybníků  ředitel třeboňského panství Václav Horák a z vědeckých pracovníků přispěl prof. Anonín Frič, který nashromáždil se skupinou pracovníků rozsáhlý materiál o životních podmínkách ryb v rybnících a řekách. Byly to velmi cenné poznatky, které posloužily pro rybniční praxi.

Dalším ředitelem třeboňského panství  byl Josef Šusta, který se zabýval studiem rybníkářství zaměřeným především na důkladném poznání výživy kapra.  Rybáři pod Šustovým vedením neustále  vylepšovali životní prostředí ryb. Do soustavy rybníků byl zaveden další stupeň,  předvýtažník s nasazováním ročního plůdku. Důkladným výběrem ryb a jejich křížením byly vyšlechtěny nové odrůdy kaprů – lysec, šupináč, lnářský modrák, hladký kapr. Došlo ke zlepšení v chovu candáta a novinkou byl uspěšný chov marén. Josefem Šustou bylo stavitelství a rybniční hospodaření na Třeboňsku završeno.

V současné době je na Třeboňsku 16 vodohospodářských soustav, které patří převážně do povodí Lužnice a Nežárky. Soustavy zajišťují stabilitu a chrání Třeboňsko před povodněmi. Místní Rybářství Třeboň je největším producentem sladkovodních ryb v Evropě.

Celková produkce ryb u nás je v současné době cca 20 tisíc tun ročně.

Nenechte si nic ujít

Pokud nechcete přijít o žádnou novinku na našem blogu, vložte zde svůj e-mail a jakmile bude něco nového, budeme vás o tom informovat.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.